Akrobacie – královna leteckých sportů

Můj otec Antonio, který pro létání žil, vyzkoušel snad vše, co bylo v leteckém oboru v jeho době možné, ale nikdy se nepustil do letecké akrobacie. Čekala na mě, tahle královna leteckých sportů. Tak je totiž letecká akrobacie označována po celém světě. To proto, že se jedná o extrémní sport, při kterém jsou piloti vystaveni obrovským silám přetížení. Zátěž pilotů i strojů je opravdu výjimečná, což přináší i značné riziko. Ale muži milují chvíle, kdy jim žilami proudí adrenalin.

Přemet, výkrut, zvrat, překrut, souvrat, vývrtka, let na zádech... Základní akrobatické prvky, které každý pilot, kterému učarovala letecká akrobacie, tak rád předvádí. Je to vrchol letecké pilotáže, na kterou si ne každý troufne. Já ano. Náhlé změny výšky nebo směru letu, které jsou spojeny s řízenými obraty letadla, jsou pro mě prožitkem, bez kterého se neobejdu. I mnozí z těch, kteří letadlo řídit neumějí, si leteckou akrobacii touží vyzkoušet. Samozřejmě je to možné, zkrátka se v letadle usadí jako pasažéři. Třeba se mnou.

Hraju sám se sebou takovou psychologickou hru… Pokaždé, když se dívám na dalšího klienta, který chce zažít leteckou akrobacii jako pasažér, se dopředu snažím odhadnout, jaká bude jeho reakce. Zvládne to? Bude stejně statečný i ve chvíli, kdy mu obličej zdeformuje přetížení a kdy nebude vědět, kde je nahoře a kde dole? Před samotným letem musí samozřejmě proběhnout instruktáž o bezpečnostních postupech a už při ní je vidět, jak někdo pomalu ztrácí odvahu.

Jednou jsem se v instruktáži zrovna dostal k otázce padáků. Podle předpisů musí mít v akrobatickém letadle padák pilot i spolucestující. V téhle fázi mého výkladu jeden ze tří pánů, kteří se připravovali na akrobatický let, výrazně znejistěl. Popisoval jsem, jak se v případě nebezpečí padák používá, hovořil jsem o několika situacích, kdy jsem musel opustit letoun tímto způsobem. V tu chvíli už zmíněnému pánovi opravdu nebylo do smíchu. „A jak poznám, že je třeba použít padák?“ zeptal se. „Jakmile zjistíte, že pilot už není na palubě letadla,“ povídám. Podařilo se mi udržet vážnou tvář. Tehdy mi to připadalo jako dobrý vtip, s odstupem doby bych se vyděšenému pánovi docela rád omluvil. Jenže kdo ví, kde je mu konec. Na domluvený akrobatický let nedorazil a už jsem ho nikdy neviděl.